Úvaha o koupi

Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Obloha byla bez mráčku, krásné jarní počasí a já běhal po fotbalovém hřišti. Na konci tréninku jsem jako správný člen své generace překontroloval mobil, kde byla překvapivá zpráva od mých kamarádů. V mé vesnici se prodává dům! 

I přesto, že již téměř pět let bydlím v automobilovém městě a domů jezdím pouze na víkendy, věděl jsem, že se jednou budu chtít vrátit úplně. S nedočkavostí jsem tedy otevíral inzerát, který dům je na prodej (moje vesnice má cca 160 domů, takže mě překvapilo, že se o této novince nemluví), až konečně jsem věděl, odkud vítr fouká.

Dům, který se mi vždy líbil, s velkou zahradou, ale také za poměrně dost peněz. To co následovalo v dalších několika hodinách bylo rychlé, jako voda Niagárských vodopádů. Rychle jsem běžel domů, abych novinku oznámil rodičům a Aničce s Nikem, aby započala téměř válečná porada. Po naplánování několika strategických plánů, jsme všichni vyrazili na obhlídku domu a poctivě jsme jej obešli ze všech stran.

Vzhledem k tomu, že moje vesnice je malá a všichni se dobře známe, šel jsem se k sousedům zeptat na kontakt na současnou majitelku - bezrealitky.cz ukazuje kontakt na inzerující až po zaplacení registračního poplatku, tak mi přišlo zbytečné tyto peníze utrácet, budou se hodit na cihly nebo cement.

Když jsem vytáčel obdržené číslo, byl jsem nervózní. Nikdy jsem nevolal kvůli koupi domu, nevěděl jsem, co mám říkat a tak dále. Naštěstí z hovoru vyplynulo to co jsem očekával - příští neděli mám termín na prohlídku.

Nervozita roste.........