Pálená či z vepřů? To je oč tu běží!

Vzhledem k tomu, že do předání nemovitosti již zbývá méně dní, než kolik zabere pěší cesta napříč Austrálií, začínají se objevovat první závažné dotazy.

Dům, který kupuji, je starý více než 60 let. Z čeho je asi postaven? Současní majitelé v době, kdy obvodové zdi teprve rostly, za sebou tahali pověstného kačera a mnozí pamětníci si nemohou vybavit, jaký materiál se používal. Plány samozřejmě neexistují a na stavebním úřadě v archivu je uklizeno asi tak, jako v pokoji 15 ti letého kluka, jehož rodiče odjeli na týden pryč.

A tak jednou z prvních věcí, kterou po předání udělám, bude to, že vyvrtám několik děr do zdí. Jsem zvědavý, zda mi na zem vypadne červený prach (z pálené cihly) nebo hnědý (z truplovice).

Co je to truplovice? Někteří z vás ji mohou znát jako vepřovici nebo kotovici. Jedná se o nepálenou hliněnou cihlu, která měla největší oblibu v 18. a 19. století, ale někteří lidé se k ní vracejí i v současné době při stavbě nových domů.

Vepřovice má své výhody i nevýhody, asi jako každý stavební materiál. Za největší negativum lze považovat to, že se nesmí potkat s vlhkostí nebo deštěm. Pokud se tak stane, v hlíně se obnoví kořínky rostlin a ty pak cihlu roztrhnou. A pozitiva? Výborné akumulační vlastnosti, které jsou mnohdy lepší než u pálené cihly a schopnost pohlcovat pachy. Díky této vlastnosti vytváří ideální mikroklima pro interiér staveb.

Přesto doufám, že můj dům již bude z pálených cihel. Důvod? U truplovice se nedoporučuje ji zateplovat, tudíž vznikají velké úniky tepla. Mojí představou je, že se dům bude na podzim a na jaře vytápět primárně krbem a představa, že mi teplo uniká zdí rovnou ven, není moc hezká.

A jaké jsou výhody pálené a nepálené cihly? O tom zase v příštím článku...